Damn!

29. dubna 2012 v 13:59 | Kate |  DIARY
NENÁVIDÍM TENHLE POCIT!


Čím začít? Je mi na nic. Na oběd jsem byla u babičky na ten květák. Vypadalo to dobře, jen květák, v tom nějaká zelenina, brambory. Nic zas tak nezdravýho. Když mi to babička nandala, tak se začala natahovat po omastku. Řekla jsem asi 5x, že to chci bez toho, dokonce jsem se snažila jí ten talíř vzít a ona mi tam i tak dala plnou lžíci toho hnusu. Neřeknu kdyby mi to s tím alespoň chutnalo. Mě to ale nechutnalo, bylo to mastný jak nevím co. Zase tak strašný to nebylo, ale já prostě nenávidím omastek, takže je pro mě i jedna blbá lžíce moc. Chtělo se mi brečet. Pak mi začala ještě řikat jakej zdravej oběd mi to udělala. Snažila jsem se ty politý brambory okrájet a sníst jen to uvnitř, co se toho omasku nestačilo dotknout, ale stejně jsem tím ničemu nepomohla. Nechápu, proč musím jíst něco tak nezdravýho a ještě k tomu, když mi to nechutná. A já kráva se ještě na ten oběd těšila. Pak se mě děda začal ptát na to, proč se semnou moje bývalá nejlepší kamarádka přestala bavit. Sama to nevím, prostě si našla jinou kamarádku, stejně pitomou, jako je ona (nechci jí urážet, ale ona je fakt blbá). Ani nevím proč jsme se spolu tolik bavili. A taky nevím proč se mě na to děda ptal. Chtělo se mi brečet ještě víc, protože i když jí nenávidím, chybí mi. Babička mezitím mlela o jídle a o tom, že skončím jako teta, že nic nežeru a že neví, proč to tady má řešit. Ať si vezmu příště volno ve škole a jedu na chalupu s rodičema. Když jsem dojedla, celá znechucená jsem jí ještě poděkovala a jakmile jsem zavřela dveře do pokoje, začla jsem brečet. Je to blbost, já vím, ale cejtila jsem se tak bezmocná a sama. Chci jíst cokoliv, nechci trávit volný čas cvičením, chci žít normálně a nesesypat se kvůli jednomu pitomýmu obědu. Chci být hezká, chci být chytrá, chci mít přítele, chci být šťastná. Vím, že jsem sem nedávno psala, že šťastná jsem, ale asi to bylo jen chvilkový. Já nikdy nemůžu být šťastná. A nikdy se mi nepodaří zhubnout. Omlouvám se za tak debilní článek, ale já se musela někomu svěřit. Nemůžu to v sobě dusit. Už ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Melisa | Web | 29. dubna 2012 v 14:14 | Reagovat

TAk ses nám aspoň vypsala.. S babičkami to bývá těžké no. A to s tou kámoškou, mě mrzí... Mám nespočet zkušeností s falešnými kámoškami... Docela chápu jak se citíš... Neboj se! To bude dobrý!! Hlavu vzhůru a nenech se potopit ♥

2 Suzzy | Web | 29. dubna 2012 v 14:24 | Reagovat

to je mi moc líto.. ale měla bys vědět, že v tom nejsi sama:) já přišla o kamarádku přibližně před půl rokem. seznámily sme se, když sme spolu nastoupily na gympl a pět let sme byly naprosto nerozlučné. ale pak si za mými zády začla s mým bejvalým. s tím sem se rozešla ve zlým, takže mě všude pomlouvá ještě teď. ona mu začla věřit naprosto všechno, co jí o mně řekl.. snažila sem se to překousnout, ale přišlo mi, že o něm přede mnou mluví schválně.. a tím naše velikánský přátelství pohřbila. seděla sem vedle ní ještě čtyři měsíce, nepromluvily sme spolu ani slovo. (sou spolu půl roku a na konec to nevypadá:/). našla sem si jiné kamarády, za které sem moc ráda:) jí už k životu nepotřebuju, ale taky sem si vytrpěla dost. a teď si i všímám, že se s ní skoro nikdo nebaví.. holky sou někdy zatraceně složitý:D

3 Suzzy | Web | 29. dubna 2012 v 14:31 | Reagovat

já a ona se taky ani nezdravíme. a to spolu chodíme do třídy a na všechny volitelný předměty i na jazyky..
já se z toho docela poučila. už k nikomu nemám takovou důvěru a bojím se, že ani nebudu.. ale tak co:) mám sebe a pár kamarádů a můj život je celkem fajn. už jen budu hubená a tudíž dokonalá:DDD
tak dobrý, to bylo zas moc sebevědomý:D mám ráda svý aktuální kamarády a až zhubnu, budu spokojená:)

4 Mrs.Runaway^^ | Web | 29. dubna 2012 v 14:39 | Reagovat

OK...spřátelim. Babičky sou často tak milující, až to leze na nervy. ;)

5 Suzzy | Web | 29. dubna 2012 v 14:41 | Reagovat

hubená.. ani bych neřekla teda:D ale tak je fakt, že mi to říká většina, jenže já to prostě nevidím:/ nesnáším svojí postavu a teď už sem asi týden necvičila a přijde mi, že pořád kynu..:/ o fotkách popřemýšlím:)
tak aspoň, že to máš takle..:D my sme byly fakt pořád jen spolu skoro pět let, takže toho ví docela dost.. právě proto teď už spolíhám jen na sebe:)

6 Cléa | Web | 29. dubna 2012 v 14:45 | Reagovat

za "debilní článek" (debilní vůbec není!!) se neomlouvej, potřebuješ to ze sebe vypsat... Koukám, že jsou všechny babičky stejný. K mojí babičce už na obědy nechodím od doby, co mi dělala nedávno kuřecí plátek. Prý strašně zdravě, "minimum tuku" a prý dietně. Mno a pak jsem přišla do kuchyně, koukám na pánvičku a ten kuřecí plátek doslova plaval v oleji :D Když jsem to babičce vytkla, řekla, že by mi to prý bez oleje nechutnalo :D Jako...:D A lžička omastku navíc není vůbewc nic hrozného, a navíc to bylo k obědu, a ne k večeři... A máš ještě skvělý metabolismus, který sis nespomalila žádnýma debilníma dietama, jako většina z nás tady... Vůbec si to nemusíš vyčítat, jestli tě to uklidní, tak si zacvič a dej lehčí večeři, bude to ok :) A proč vlastně hubneš? Vždyť máš dobrou váhu na tvojí výšku, myslím, že to nepotřebuješ :( Já vím, že ode mě to sedí, ale u mě to je něco jiného, já už jsem do toho dávno spadla... Ale ty to podle mě vůbec nepotřebuješ, hlavně si dej pozor, ať do toho taky nespadneš, ujišťuji tě, že pak se z toho dá jen těžko vyhrabat

7 jenniferjay | Web | 29. dubna 2012 v 14:52 | Reagovat

To já to mám s babičkama dobré, jedna už nevaří je moc stará a druhá, ta mě do jídla nenutí, protože mamka to nesnáší...
U přítelovi babičky je to horší, tam mi pořád něco rvou, že jsem jako suchar a tak, ale prostě jsem řekla že když mi chce vařit, tak nech vaří zdravě, jinak to prostě nebudu jíst a tečka. Někdy si dopřeju něco nezdravého, ale to se svět nezboří a u tebe a tvého obědu určitě taky ne...tak se drž a neměj z toho takové výčitky, aby jsi neskončila u ppp :/

8 Kecka | Web | 29. dubna 2012 v 14:53 | Reagovat

To znám, s tou babičkou. Můžu ji říct 10x ne a ona mi to tam stejně dá. :-( Takový pocit mám taky. Hlavně o víkendu. Protože se nudím a přemýšlím nad sebou.. jak jsem blbá, tlustá.. pak z toho brečím.. :-( Přeji ti v hubnutí hodně štěstí.

9 Kecka | Web | 29. dubna 2012 v 15:00 | Reagovat

Není za co. Já se taky pokouším, ale vždycky si řeknu "Od zítřka začnu držet!" a ten druhý den si právě řeknu to stejné, co včera. Ale už vážně musím. :-?  :-(

10 motivovana | Web | 29. dubna 2012 v 15:00 | Reagovat

mám teď hodně podobné pocity. chápu tě. A přecitlivělá jsem taky hned je mi vše k pláči hrůza

11 Kecka | Web | 29. dubna 2012 v 15:05 | Reagovat

Ano, je mi 11. Já alespoň chci trochu jíst zdravěji. Protože kdybych pak chtěla až budu starší, začít hubnout, bojím se, že si na tu výživu nezvyknu moc.

12 Kecka | Web | 29. dubna 2012 v 15:09 | Reagovat

Hladovku ne, to bych ani nevydržela. :D

13 Kecka | Web | 29. dubna 2012 v 15:09 | Reagovat

Ale ty to dáš, věřím v to. ;-)  :-)

14 Lilly de Paris | Web | 29. dubna 2012 v 15:35 | Reagovat

Upřímně tě obdivuju, žes to vydržela v sobě dusit až dokud jsi nebyla sama.. to bych nezvládla:-/ Podaří se ti zhubnout a budeš šťastná, uvidíš.. nevzdávej to, bude líp!

15 Adele | Web | 29. dubna 2012 v 16:01 | Reagovat

Drž se... s tím jídlem to znám, babí mne naštěstí drží ale děda, vždy když přijdu tak mi min. 13x (a tohle není přehánení, čestný :-D) nabídne takové ty "super" minisušenky značka supermarketu, takže hnus i složením na klasickou sušenku... holt prarodiče toho měly málo a nechápou že my ne...

16 Katie | Web | 29. dubna 2012 v 16:09 | Reagovat

Řeknu ti jednu věc. Každá špatná věc tě posílí. A toto pravidlo platí, ikdyž to třeba teď nepociťuješ, tak za nějakou dobu si to uvědomíš.

Já si prošla pár pekly, doslova a teď je ze mne silný člověk, kterého téměř nic nerozbrečí(nejčastěji se to daří nakrájené cibuli:) a jsem připravena na výzvy života i ty netvrdší.
Každý člověk si projde tím, čím si právě procházíš ty, k aždý člověk milionkrát za život se bude cítit stejně a kamarádek stratíš ještě mnoho.
Bud ráda, že jsi ztratila tu, kterou jsi neměla tak moc ráda a ne tu, kterou jsi ráda měla:).

Takže mysli na to, že když je špatně, bude líp a že to, co se ti právě děje je zároveň něčím dobrým do budoucna.

Mě to pomáhá, vím o čem mluvím:)

S tím jídlem a hubnutím nevím jak ti poradit, sama skoro nic nejím, ale časem se to zlepší. Až budeš dostatečně silná ze všem možných podělaných okamžiků tvýho života, tak přestaneš řešit i jídlo a budeš hubnout bez výčitek, jíst bez výčitek a budeš ovládat své chutě a svůj život.

A šťastná budeš i kdyby jsi nechtěla. Zákon přírody. Drž se ;-)

17 kikušák | Web | 29. dubna 2012 v 17:19 | Reagovat

Je mi to moc moc líto....nevím jak bych ti v tomhle ohledu měla poradit...babička je hold babička ty přece svoje vnučky neustále musí něčím nezdravým cpát k prasknutí a tvrdí jim jak jsou nádherně hubené i když to v mniha případech není pravda...ale já v tebe věřím ty to zvládneš,vypěstuješ si zdravé nádherné tělo a taky budeš kašlat na svojí babičku s ohledem na jídlo....kdyby mi tohle dělala já bych to prostě nesnědla....ale jak jsem řekla ty jsi opravdu silná,vydržíš mítnádherné jídelníčky jsi silná a vydžíš i ten nátlak který máš v rodině.....máš u mě velkou důvěru a to s tou kamarádkou je mi líto,taky jsem to zažila,ale dokázala jsem se od ní odloučit

18 K. | Web | 29. dubna 2012 v 18:49 | Reagovat

To ma vážne mrzí, chápem to :( Tiež nenávidím keď sa niekomu musím v jedle podriadiť a tiež nenávidím keď mi nakladajú jedlo. Ale bohužiaľ cez výkendy to nemôžem ovplyvňovať a tak musím jesť obedy čo sú doma, našťastie moja rodina varí aspoň zdravo. Neboj sa, z jednej lyžice určite nepriberieš ;) Aj ja nenávidím maslo, vlastne už od malička ho nejedávam, zdvíha sa mi po ňom žalúdok.. Miochodom, máš pekný blog a máme aj rovnakú výšku.. Dúfam že už budeš ok :)

19 Nikola | Web | 29. dubna 2012 v 19:04 | Reagovat

Krásný design:), jinak děkuji a užili:DD

Máš super váhu na výšku, tak se tím přestaň tolik stresovat a spíše si to cvičení užívej:) Chápu, že otázky na bývalé přátele, nemusí být zrovna příjemné, ale tak to prostě na světě je, lidé se rozchází a schází..nenaděláš nic:) a příště, kdyby se ti zase stalo, že budeš muset sníst něco, co nechceš, tak z toho nebud smutná a prostě si uber něco z večeře a další den třeba z objeda..neber to tak vážně..lidé jsou na tom s postavou mnohem hůř;))

20 Nikola | Web | 29. dubna 2012 v 19:05 | Reagovat

*oběda :D

21 find-your-happiness | Web | 29. dubna 2012 v 19:28 | Reagovat

chápu tvoje pocity, jako by jsi to psala za mě...ráda spřátelím :)

22 woman in black | Web | 29. dubna 2012 v 20:43 | Reagovat

Jestli ti to pomůže - já se přežrala už třetí den za sebou a ještě vždy večer. Víš jak mě asi je? Ještě ke všemu když to nemůžu vyzvracet. Prostě mi to nejde.

23 FatLady | Web | 29. dubna 2012 v 22:22 | Reagovat

ten oběd nezávidím. Bych to babce nechala na stole a řekla, jí, aby si to snědla ona, že si nandám sama.
Já mám tohle samo s přítelovou babičkou, ale ta mi to aspoň nevnucuje a když řeknu, že nechci, tak to respektuje. ale zase tak strašný to být nemohlo.

Musíš si sakra holka víc věřit. Jsi hubená, stačí ti, když budeš jenom posilovat nic víc nepotřebuješ. Každopdáně se drž!

24 Mravenec | Web | 29. dubna 2012 v 22:27 | Reagovat

Znám to, naprosto stejný. Kolikrát si říkám, že třeba za tři tejdny budu štastná, budu hubeá atd. ale zatím se to niky nepovedlo a v životě teď řešim jenom to jídlo...takže to chci rozhodně změnit!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.