
Damn!
29. dubna 2012 v 13:59 | Kate | DIARY
Komentáře
to je mi moc líto.. ale měla bys vědět, že v tom nejsi sama:) já přišla o kamarádku přibližně před půl rokem. seznámily sme se, když sme spolu nastoupily na gympl a pět let sme byly naprosto nerozlučné. ale pak si za mými zády začla s mým bejvalým. s tím sem se rozešla ve zlým, takže mě všude pomlouvá ještě teď. ona mu začla věřit naprosto všechno, co jí o mně řekl.. snažila sem se to překousnout, ale přišlo mi, že o něm přede mnou mluví schválně.. a tím naše velikánský přátelství pohřbila. seděla sem vedle ní ještě čtyři měsíce, nepromluvily sme spolu ani slovo. (sou spolu půl roku a na konec to nevypadá:/). našla sem si jiné kamarády, za které sem moc ráda:) jí už k životu nepotřebuju, ale taky sem si vytrpěla dost. a teď si i všímám, že se s ní skoro nikdo nebaví.. holky sou někdy zatraceně složitý
já a ona se taky ani nezdravíme. a to spolu chodíme do třídy a na všechny volitelný předměty i na jazyky..
já se z toho docela poučila. už k nikomu nemám takovou důvěru a bojím se, že ani nebudu.. ale tak co:) mám sebe a pár kamarádů a můj život je celkem fajn. už jen budu hubená a tudíž dokonaláDD
tak dobrý, to bylo zas moc sebevědomý mám ráda svý aktuální kamarády a až zhubnu, budu spokojená:)
OK...spřátelim. Babičky sou často tak milující, až to leze na nervy. ;)
hubená.. ani bych neřekla teda ale tak je fakt, že mi to říká většina, jenže já to prostě nevidím:/ nesnáším svojí postavu a teď už sem asi týden necvičila a přijde mi, že pořád kynu..:/ o fotkách popřemýšlím:)
tak aspoň, že to máš takle.. my sme byly fakt pořád jen spolu skoro pět let, takže toho ví docela dost.. právě proto teď už spolíhám jen na sebe:)
za "debilní článek" (debilní vůbec není!!) se neomlouvej, potřebuješ to ze sebe vypsat... Koukám, že jsou všechny babičky stejný. K mojí babičce už na obědy nechodím od doby, co mi dělala nedávno kuřecí plátek. Prý strašně zdravě, "minimum tuku" a prý dietně. Mno a pak jsem přišla do kuchyně, koukám na pánvičku a ten kuřecí plátek doslova plaval v oleji Když jsem to babičce vytkla, řekla, že by mi to prý bez oleje nechutnalo
Jako...
A lžička omastku navíc není vůbewc nic hrozného, a navíc to bylo k obědu, a ne k večeři... A máš ještě skvělý metabolismus, který sis nespomalila žádnýma debilníma dietama, jako většina z nás tady... Vůbec si to nemusíš vyčítat, jestli tě to uklidní, tak si zacvič a dej lehčí večeři, bude to ok :) A proč vlastně hubneš? Vždyť máš dobrou váhu na tvojí výšku, myslím, že to nepotřebuješ :( Já vím, že ode mě to sedí, ale u mě to je něco jiného, já už jsem do toho dávno spadla... Ale ty to podle mě vůbec nepotřebuješ, hlavně si dej pozor, ať do toho taky nespadneš, ujišťuji tě, že pak se z toho dá jen těžko vyhrabat
To já to mám s babičkama dobré, jedna už nevaří je moc stará a druhá, ta mě do jídla nenutí, protože mamka to nesnáší...
U přítelovi babičky je to horší, tam mi pořád něco rvou, že jsem jako suchar a tak, ale prostě jsem řekla že když mi chce vařit, tak nech vaří zdravě, jinak to prostě nebudu jíst a tečka. Někdy si dopřeju něco nezdravého, ale to se svět nezboří a u tebe a tvého obědu určitě taky ne...tak se drž a neměj z toho takové výčitky, aby jsi neskončila u ppp :/
To znám, s tou babičkou. Můžu ji říct 10x ne a ona mi to tam stejně dá. Takový pocit mám taky. Hlavně o víkendu. Protože se nudím a přemýšlím nad sebou.. jak jsem blbá, tlustá.. pak z toho brečím..
Přeji ti v hubnutí hodně štěstí.
Není za co. Já se taky pokouším, ale vždycky si řeknu "Od zítřka začnu držet!" a ten druhý den si právě řeknu to stejné, co včera. Ale už vážně musím.
mám teď hodně podobné pocity. chápu tě. A přecitlivělá jsem taky hned je mi vše k pláči hrůza
Ano, je mi 11. Já alespoň chci trochu jíst zdravěji. Protože kdybych pak chtěla až budu starší, začít hubnout, bojím se, že si na tu výživu nezvyknu moc.
Upřímně tě obdivuju, žes to vydržela v sobě dusit až dokud jsi nebyla sama.. to bych nezvládla:-/ Podaří se ti zhubnout a budeš šťastná, uvidíš.. nevzdávej to, bude líp!
Drž se... s tím jídlem to znám, babí mne naštěstí drží ale děda, vždy když přijdu tak mi min. 13x (a tohle není přehánení, čestný ) nabídne takové ty "super" minisušenky značka supermarketu, takže hnus i složením na klasickou sušenku... holt prarodiče toho měly málo a nechápou že my ne...
Řeknu ti jednu věc. Každá špatná věc tě posílí. A toto pravidlo platí, ikdyž to třeba teď nepociťuješ, tak za nějakou dobu si to uvědomíš.
Já si prošla pár pekly, doslova a teď je ze mne silný člověk, kterého téměř nic nerozbrečí(nejčastěji se to daří nakrájené cibuli:) a jsem připravena na výzvy života i ty netvrdší.
Každý člověk si projde tím, čím si právě procházíš ty, k aždý člověk milionkrát za život se bude cítit stejně a kamarádek stratíš ještě mnoho.
Bud ráda, že jsi ztratila tu, kterou jsi neměla tak moc ráda a ne tu, kterou jsi ráda měla:).
Takže mysli na to, že když je špatně, bude líp a že to, co se ti právě děje je zároveň něčím dobrým do budoucna.
Mě to pomáhá, vím o čem mluvím:)
S tím jídlem a hubnutím nevím jak ti poradit, sama skoro nic nejím, ale časem se to zlepší. Až budeš dostatečně silná ze všem možných podělaných okamžiků tvýho života, tak přestaneš řešit i jídlo a budeš hubnout bez výčitek, jíst bez výčitek a budeš ovládat své chutě a svůj život.
A šťastná budeš i kdyby jsi nechtěla. Zákon přírody. Drž se
Je mi to moc moc líto....nevím jak bych ti v tomhle ohledu měla poradit...babička je hold babička ty přece svoje vnučky neustále musí něčím nezdravým cpát k prasknutí a tvrdí jim jak jsou nádherně hubené i když to v mniha případech není pravda...ale já v tebe věřím ty to zvládneš,vypěstuješ si zdravé nádherné tělo a taky budeš kašlat na svojí babičku s ohledem na jídlo....kdyby mi tohle dělala já bych to prostě nesnědla....ale jak jsem řekla ty jsi opravdu silná,vydržíš mítnádherné jídelníčky jsi silná a vydžíš i ten nátlak který máš v rodině.....máš u mě velkou důvěru a to s tou kamarádkou je mi líto,taky jsem to zažila,ale dokázala jsem se od ní odloučit
To ma vážne mrzí, chápem to :( Tiež nenávidím keď sa niekomu musím v jedle podriadiť a tiež nenávidím keď mi nakladajú jedlo. Ale bohužiaľ cez výkendy to nemôžem ovplyvňovať a tak musím jesť obedy čo sú doma, našťastie moja rodina varí aspoň zdravo. Neboj sa, z jednej lyžice určite nepriberieš ;) Aj ja nenávidím maslo, vlastne už od malička ho nejedávam, zdvíha sa mi po ňom žalúdok.. Miochodom, máš pekný blog a máme aj rovnakú výšku.. Dúfam že už budeš ok :)
Krásný design:), jinak děkuji a užiliD
Máš super váhu na výšku, tak se tím přestaň tolik stresovat a spíše si to cvičení užívej:) Chápu, že otázky na bývalé přátele, nemusí být zrovna příjemné, ale tak to prostě na světě je, lidé se rozchází a schází..nenaděláš nic:) a příště, kdyby se ti zase stalo, že budeš muset sníst něco, co nechceš, tak z toho nebud smutná a prostě si uber něco z večeře a další den třeba z objeda..neber to tak vážně..lidé jsou na tom s postavou mnohem hůř;))
chápu tvoje pocity, jako by jsi to psala za mě...ráda spřátelím :)
Jestli ti to pomůže - já se přežrala už třetí den za sebou a ještě vždy večer. Víš jak mě asi je? Ještě ke všemu když to nemůžu vyzvracet. Prostě mi to nejde.
ten oběd nezávidím. Bych to babce nechala na stole a řekla, jí, aby si to snědla ona, že si nandám sama.
Já mám tohle samo s přítelovou babičkou, ale ta mi to aspoň nevnucuje a když řeknu, že nechci, tak to respektuje. ale zase tak strašný to být nemohlo.
Musíš si sakra holka víc věřit. Jsi hubená, stačí ti, když budeš jenom posilovat nic víc nepotřebuješ. Každopdáně se drž!
TAk ses nám aspoň vypsala.. S babičkami to bývá těžké no. A to s tou kámoškou, mě mrzí... Mám nespočet zkušeností s falešnými kámoškami... Docela chápu jak se citíš... Neboj se! To bude dobrý!! Hlavu vzhůru a nenech se potopit ♥